Slavnostní večer konaný 19. října ku příležitosti nacházejícího státního svátku Rakouské republiky byl velkolepě navštíven. Přítomni byli zplnomocněný velvyslanec Rakouské republiky Alexander Grubmayr, někdejší prezident Rakouské republiky Heinz Fischer, který zastával úřad spolkového prezidenta do letošního léta i místopředseda Parlamentu České republiky Jan Bartošek. Dále byli přítomni zástupci spolku Rakušanů žijících v České republice a stovky dalších rakouských i českých hostí.

Všechny projevy se nesly ve slavnostním duchu a akcentovaly společnou historii, blízkost nadcházejících státních svátků Rakouské a České republiky - rakouský státní svátek je 26. října jako připomínka stažení cizích vojsk a vyhlášení neutrality v roce 1955. Zmíněna byla i vzájemná uspokojivá obchodní bilance a rozsáhlé další hospodářské a kulturní i výměnné vztahy. Všichni vyjádřili důvěru v další pozitivní vývoj.

Někdejší spolkový prezident Heinz Fischer ve svém projevu ale neopomněl zmínit názorové rozpory ve věci jaderné energetiky. Bohužel, jinak precizní tlumočník tuto pasáž z neznámých důvodů nepřeložil. O důvodech můžeme jenom spekulovat. Je to škoda, protože takové zamlčování otevřeným vztahům jistě nepřispívá.

Je dobře známo, že Rakousko má zcela odlišný vztah k jaderné energii než Česká republika. To dala najevo rakouská veřejnost referendem již v roce 1978. Většina hlasů – i když se tehdy jednalo o rozdíl 30.000 hlasů - tehdy rozhodla o tom, že nově dostavěná jaderná elektrárna Zwetendorf nebude spuštěna. Elektrárna se tak stala prvním dokončeným a nezprovozněným atomovým torzem na světě. Dnes se elektrárna využívá jako návštěvnické a tréninkové centrum a v areálu je umístěna fotovoltaická elektrárna o výkonu 400 kWp.

Referendum se stalo klíčovým okamžikem. Od té doby se Rakousko postupně začalo věnovat čisté obnovitelné energii, čehož jsou důkazem nedávné úspěchy. Burgenland od roku 2013 a Dolní Rakousko od letošního roku jsou zásobovány ze 100% elektřinou z lokálních obnovitelných zdrojů.